Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Litevský parlament dnes schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Litva tak chce posílit svou obranu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, informovala agentura AFP. Ze stejného důvodu už v březnu oznámily úmysl od této úmluvy odstoupit také Polsko, Estonsko a Lotyšsko, jehož parlament krok schválil v polovině minulého měsíce. V dubnu stejný úmysl podle AFP oznámilo také Finsko.
Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom dnes podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dnes podle DPA řekl, že ačkoli Kyjev se k jednostrannému příměří oficiálně nepřipojil, klid zbraní přesto dodržuje. „Ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy,“ napsal na síti Telegram. Kyjev opakovaně vyzval Rusko, aby boje zastavilo alespoň na 30 dní.
