Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Nový německý kancléř Friedrich Merz po dnešní schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Merz dodal, že brzy plánuje cestu do Kyjeva.
Merz také v Paříži apeloval na členy Evropské unie, aby zvýšili výdaje na obranu a zaplnili tak mezery ve schopnostech sedmadvacítky a zajistili pokračující podporu Ukrajině. Ta se už přes tři roky brání ruské agresi.
Kancléř doufá, že se na Ukrajině podaří brzy zajistit trvalé příměří a Německo i Francie jsou připraveny na něj dohlížet. Macron je ale skeptik - podle něj šéf Kremlu Vladimir Putin pravděpodobně jím ohlášené jednostranné třídenní příměří od 8. do 10. května nedodrží. Oba státníci si přejí, aby se na zajištění příměří podílely také Spojené státy.
OBRAZEM: Vasyl Stjevastjanov dává dohromady svůj byt v centru Kyjeva, který poničil jeden z ruských útoků. Okna vysklená, knihy spálené, ale aspoň, že vyvázl bez větší újmy.
Za rusofobii označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem Robertem Ficem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nad některými zeměmi Evropské unie při jejich cestě na vojenskou přehlídku v Moskvě. O existenci zákazu psala srbská média a minulý týden o něm hovořil i sám Fico, žádná z dotčených zemí ho ale dosud nepotvrdila.
Fico a Vučić patří mezi téměř 30 zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí nad nacismem. Slovenský premiér je jediným vrcholným představitelem země EU, který svou účast veřejně potvrdil.
