Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Kardinálové před středeční volbou nového papeže vyzvali k zastavení bojů na Ukrajině, Blízkém východě i na dalších místech, kde zuří válečné konflikty. Stojí to v prohlášení, které Vatikán dnes zaslal novinářům. Podle kardinálů není patrné, že by snahy o mír v poslední době vedly k pokroku. Kardinálové rovněž kritizovali nárůst útoků na civilisty.
Kardinálové v prohlášení zaslaném tisku konstatují „s politováním“, že „nebyly zaznamenány pokroky, které by podpořily mírové procesy na Ukrajině, Blízkém východě a v mnohých dalších zemích na světě“. Podle kardinálů naopak zesílily útoky na civilní obyvatelstvo. Kardinálové vyzvali „všechny dotčené strany, aby dosáhly co nejdříve trvalého zastavení bojů a aby se vyjednávalo bez předběžných podmínek a zdržování míru“.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 205 válečných zajatcích. Oznámilo to podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Podle něj výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.
„Šestého května bylo posláno zpátky z území kontrolovaného kyjevským režimem 205 ruských vojáků a výměnou za to bylo propuštěno 205 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury AFP, která připomíná, že propuštění se děje před ohlášeným třídenním příměřím, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.
Ukrajinská armáda stabilizovala frontu kolem města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde už několik měsíců útočí ruské síly. Na platformě Telegram to dnes napsal hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany však hlásí, že ruské síly získaly vesnici Lysivka jihovýchodně od Pokrovsku.
„Dokázali jsme stabilizovat situaci v této zóně operací... a na některých místech jsme převzali zpět taktickou iniciativu,“ napsal Syrskyj.
