Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Ukrajinské frontové jednotky mají kvůli omezené dostupnosti náhradních dílů a komplikované údržbě problémy s několika zbraňovými systémy dodanými Německem, uvedl 10. dubna list Spiegel s odvoláním na interní německé vojenské dokumenty.
Analýza se odvolává na lednovou přednášku zástupce vojenského atašé na německém velvyslanectví v Kyjevě, které se zúčastnilo asi 200 nižších důstojníků Bundeswehru. Podle přepisu si některé německé systémy vysloužily na Ukrajině pochvalu, jiné se však ukázaly jako nevhodné pro nasazení v konfliktech vysoké intenzity.

Zvláštní tribunál, který západní země plánují zřídit v Haagu v rámci Rady Evropy za účelem vyšetřování ruských zločinů proti Ukrajině, nebude moci soudit Putina, dokud je stále prezidentem, píše server Euronews s odkazem na dva zdroje z evropské diplomacie.
„Alternativně by soud v nepřítomnosti mohl být veden poté, co Putin opustí svůj úřad,“ uvedl jeden z evropských úředníků.

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odcestoval do Ruska, kde se podle serveru Axios ještě dnes setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se snaží Moskvu přesvědčit, aby souhlasila s příměřím na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Witkoff, kterého si Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů administrativy amerického prezidenta s Kremlem a mezitím v Moskvě dvakrát jednal s Putinem. Nynější schůzka tak bude třetí.