Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Na následky výbuchu munice zemřel v Bělorusku teenager,“ informuje běloruský twitterový kanál Něchta (Nexta). „Včera večer došlo na dvoře zemědělské usedlosti ve Stradci (Brestská oblast) k výbuchu neidentifikované munice. V zóně výbuchu se nacházel muž a jeho vnuci (14 a 15 let). Jeden z mladistvých na následky zranění zemřel. Důchodci a druhému dítěti je poskytována neodkladná lékařská pomoc.“
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina na ruskou energetickou infrastrukturu navzdory Spojenými státy zprostředkovanému moratoriu na útoky na energetiku za poslední den zaútočila 14krát. Údery podle něj způsobily škody v Belgorodské, Brjanské, Smolenské, Lipecké a Voroněžské oblasti spolu s ukrajinskou Luhanskou a Chersonskou, z nichž jsou části pod ruskou kontrolu. Agentuře Reuters se tvrzení ruského ministerstva obrany o ukrajinských úderech nepodařilo ověřit.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400.000 lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52.600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
