Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.
Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na "evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti".
Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě.
„Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité,“ řekl šéf polské vlády. Dodal, že představitelé Spojených států opakovaně zdůraznili, že budou vždy připraveni bránit Polsko a další země NATO v situaci ohrožení.
Rutte připravenost bránit spojence potvrdil a dodal, že jakýkoli útok na ně se setká s „plnou silou této nelítostné aliance“. „Naše reakce bude zničující. To musí být velmi zřetelné (ruskému prezidentovi) Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoli dalšímu, kdo na nás chce zaútočit,“ zdůraznil Rutte.
Návštěva šéfa aliance v Polsku se koná v době stupňujícího se napětí mezi USA a EU a snah o dojednání klidu zbraní na Ukrajině, která se více než tři roky brání nevyprovokované ruské agresi.
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.
Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.
