Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Obrazem: Následky ruského útoku v Kirovohradské oblasti
Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v loňském roce snížil o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Za poklesem zisku podle ní stály mimo jiné vyšší úroky u půjček.
„Měl bych upozornit, že ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě,“ uvedl šéf firmy Igor Sečin. K poklesu čistého zisku podle něj přispělo rovněž přehodnocení daňových závazků související s letošním zvýšením sazby daně z příjmu.
Spojené státy prodloužily Slovensku výjimku ze sankcí, které loni v listopadu uvalily na ruskou společnost Gazprombank. Ta inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků státní plynárenské společnosti Gazprom. Výjimka, kterou Bratislava získala loni v prosinci, tak nově platí až do letošního května. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena na přelomu roku uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Na začátku letošního ledna se to dotklo takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu a ruských ropných společností. Už v říjnu loňského roku potom sankce dopadly právě na Gazprombank.
