Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Jednání dnešního summitu EU k tématům jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.
Premiér připomněl, že předsedové států a vlád 26 unijních zemí odpoledne odsouhlasili závěry k Ukrajině, podobně jako minule se tak ovšem stalo bez Maďarska. Mezi ostatními státy je však na podpoře Ukrajiny silná shoda. „Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskuzi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější,“ uvedl premiér. „Vedle toho, co dělá Evropská unie, tady vznikla i koalice ochotných, do které jsou zapojeny další země, a to velmi silné země ekonomicky i vojensky, jako Norsko či Británie, a to jednoznačně posiluje Evropu,“ dodal premiér.
Dobře vyzbrojená Ukrajina je podle Fialy bezpečnostní garancí pro Evropu, Česko rovněž podporuje i návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na nový vojenský balíček v hodnotě 20 až 40 miliard eur a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.
Maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že odmítl podpořit výzvu EU Rusku, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Řekl, že se odmítá připojit k textu, který vnímá jako „proválečný“. „Nemůžeme podpořit žádné prohlášení o Ukrajině před tím, než Maďaři vyjádří svůj postoj k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl podle maďarských médií Orbán. Dodal, že chce přesvědčit EU, aby „prostě podporovala mírové snahy amerického prezidenta (Donalda Trumpa)“.
Český prezident Petr Pavel dnes navštívil ukrajinské město Oděsa. Jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář.
