Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.
Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.
