Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
USA podle Kremlu už nejsou ochotné poskytovat Ukrajině zbraně bezúplatně, ukazuje to Trumpův návrh, aby Kyjev na oplátku dodával vzácné kovy.
Novým majitelem Pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se stala maďarská odnož ruské pravoslavné církve. Majitele změnily i další nemovitosti, které ruská církev v lázeňském městě vlastnila. Původním vlastníkem byla Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, kterou stát podezřívá z nepřátelských aktivit. Informovaly o tom Novinky.cz a Deník.cz, podle kterých je možným důvodem převodu majetku i obava před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou.
V čele Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice byl Nikolaj Liščenjuk, kterému úřady loni zrušily povolení k pobytu. Minulý týden mu karlovarské zastupitelstvo odebralo čestné občanství, které dostal za své zásluhy o opravu pravoslavného chrámu. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Šéfem organizačního výboru byl jmenován místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko. Na uspořádání má dohlížet první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko. Zpívat by se mělo na podzim za účasti interpretů z dvou desítek zemí.
Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965 až 1968 v tehdejším Československu, později v letech 1977 až 1980 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušilo Pražské jaro, později stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.
