Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.
Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.
V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila.
Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.
Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, oznámil dnes brigádní generál íránských revolučních gard Alí Šádmání. Je to poprvé, kdy nějaký íránský představitel nákup potvrdil, napsala agentura Reuters. Oznámení přišlo v době rostoucích obav Západu z narůstající vojenské spolupráce mezi Íránem a Ruskem.
Šádmání nicméně neuvedl, kolik letounů Írán koupil či zda nějaké již do Íránu dorazily. Agentura Tasním ale už v listopadu 2023 napsala, že Írán dokončil dohody o nákupu ruských stíhaček.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin 17. ledna v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta sice nezmiňuje dodávky zbraní, ale uvádí se v ní, že obě země budou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci.
