Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do české společnosti se daří podle těsné většiny občanů ČR. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu, v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně – tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.
V centru ukrajinského hlavního města, do kterého ráno přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!" vyzval obyvatele Kličko.
Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS v Moskvě vychvaloval ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizoval Západ a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Danko, jehož cestu do ruské metropole spolu s dalšími pěti vládními poslanci ostře kritizuje slovenská opozice, také vyjádřil přesvědčení, že Putin a nastupující americký prezident Donald Trump letos ukončí válku na Ukrajině.
Slovenská opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Roberta Fica, slovenská sněmovna by o návrhu měla začít jednat příští úterý. Opoziční strany mimo jiné tvrdí, že členové vlády svými prohlášeními a návštěvami zpochybňují zahraničně-politickou orientaci země a kabinet umožňuje šíření ruské propagandy. Kritiku opozičních politiků vyvolala zejména prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
