Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Spojené státy uvalí na ruský ropný průmysl jedny z dosud nejtvrdších sankcí, napsal dnes Reuters. Odvolává se přitom na dokument, který zřejmě pochází z amerického ministerstva financí. Sankce zasáhnou 180 plavidel, desítky obchodníků, dvě velké ropné společnosti a vysoké představitele ruského ropného průmyslu. Dokument koloval mezi obchodníky v Evropě a v Asii, Reuters však jeho pravost nemohl bezprostředně ověřit.
Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.
Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.
V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána pluje tanker, který teď není možné ovládat. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99.000 tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.
Z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle německých úřadů ropa zatím neuniká, životnímu prostředí tak nebezpečí nehrozí. Také posádka lodi plující pod panamskou vlajkou je v pořádku a její evakuace není nutná. Tanker by měl nyní být odtažen do přístavu. Proč jej není možné ovládat, zatím není jasné.
