Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nejméně vydaly Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) působící v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupuje Rusko, v neděli upozornili na to, že intenzita bojů v okolí podniku v posledních hodinách zesílila. MAAE o tom informovala na svých internetových stránkách. Moskva dnes uvedla, že v neděli odrazila ukrajinský dronový útok na elektrárnu. Ta je největším zařízením svého druhu v Evropě.
MAAE uvedla, že její zástupci v neděli u Záporožské jaderné elektrárny dvakrát slyšeli hlasité výbuchy a mají zprávy o dronovém útoku na její výcvikové středisko. Nebyli schopni potvrdit, zda tyto incidenty měly nějaké následky. U elektrárny podle nich také zněla střelba z automatických zbraní.
Ukrajinské bezpečnostní orgány odvrátily teroristický útok, který ruské tajné služby údajně plánovaly v Kyjevské oblasti a jehož cílem měli být ukrajinští vojáci. Podle ukrajinských médií o tom dnes informovala ukrajinská tajná služba (SBU), která v souvislosti s případem zadržela čtyři lidi.
Ruští agenti podle SBU chystali výbuch ve vchodu do budovy, kde sídlí jeden z útvarů ukrajinské armády. Výbušné zařízení měl na místo přinést neplnoletý spolupracovník ruských tajných služeb oblečený do uniformy ukrajinské armády. Rusové prý sledovali pohyb mladíka a výbušné zařízení chtěli odpálit na dálku v okamžiku, kdy vejde do budovy. „Byl přesvědčený, že batoh exploduje, až z objektu odejde, a nevěděl o tom, že má při akci sám zemřít,“ tvrdí SBU. Zároveň obviňuje ruské tajné služby, že se snažily vyvolat na Ukrajině dojem, že armádou zmítají vnitřní konflikty.
