Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Uzbek, kterého ruská tajná služba FSB zatkla v souvislosti se zabitím generála Kirillova, byl obviněn z terorismu, napsala agentura TASS.
Unijní lídři odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a další civilní infrastruktuře“ a podporu třetích zemí poskytovanou Rusku při jeho válce proti Ukrajině. „Transfery zbraní a prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR a Íránem, stejně jako rozmístění vojenských sil KLDR v Rusku a jejich použití na bojišti proti Ukrajině představují mezinárodní eskalaci války s vážnými důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ stojí v závěrech summitu. „Evropská rada naléhavě vyzývá všechny země, aby okamžitě zastavily jakoukoli přímou či nepřímou pomoc Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ dodává text.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes kritizoval Ukrajinu za to, že nechá se začátkem roku 2025 vypršet smlouvu s ruskou plynárenskou společností Gazprom, díky které doposud přes Ukrajinské území proudí ruský plyn dále do Evropy. Informuje o tom agentura DPA.
„Tato smlouva už neexistuje, to je jasné, ale my ji přežijeme, Gazprom ji přežije,“ uvedl Putin na výroční tiskové konferenci v Moskvě a obvinil západní země, že chtějí omezit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského severu. Rusko však bude svůj podíl na trhu rozšiřovat, řekl Putin.
