Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za postoje vyjádřené při cestě na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.
„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.
Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.
„Dobrou zprávou je, že ruští partneři nás ujistili, že jsou plně odhodláni a mají zájem zachovat spolupráci a kontinuitu dodávek,“ napsal maďarský ministr na facebooku. Dodal, že další podrobnosti budou brzy následovat.
Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi. Na rozdíl od jiných západních zemí Budapešť ani neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc.
„Začátkem prosince se měla uskutečnit návštěva Vjačeslava Volodina (šéfa ruské Dumy) do Indie. Nyní byla přeložena na neurčito,“ píše ukrajinský influencer a bývalý poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko. „Ruské telegramové kanály sdílejí velmi realistický důvod tohoto zrušení – použití Orešniku na Ukrajině a eskalace jaderných hrozeb. Indie vždy zdůrazňovala, že považuje za nepřijatelné nejen použití taktických jaderných zbraní, ale dokonce i rozhovory či hrozby na toto téma.“
