Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“
Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.
Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů.
Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.
