Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes setkal s představiteli tálibánské vlády v afghánském hlavním městě Kábul a zopakoval slib Moskvy odstranit islamistické hnutí ze svého seznamu teroristů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení Tálibánu.
Moskva naposledy slibovala učinit tento krok na začátku října. Návštěvy zahraničních vysoce postavených politiků jsou v Afghánistánu vzácné, protože žádná země na světě zatím neuznala vládu Tálibánu. To se dostalo k moci v srpnu 2021.

Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.
Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.
Putin podle německého ministra obrany eskaluje napětí na Ukrajině a změnil regionální konflikt na konflikt mezinárodní, mimo jiné tím, že do bojů zapojil severokorejské vojáky. Ukrajina musí být schopna jednat „z pozice síly“, dodal Pistorius.

Počet lidí, kteří utrpěli zranění při ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov, se vyšplhal na 23. Uvedl to na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož je 14 lidí hospitalizovaných. Ruské útoky hlásí úřady i v dalších městech, například v Oděse, kde je podle nich 11 zraněných.