Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu, mířila podle ukrajinské armády na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo.
AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody. Podobné zbraně mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů.
Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.
„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.
Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
