Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ruské údery na Ukrajině zabily za poslední den jednoho civilistu a nejméně 19 dalších zranily, informovaly regionální úřady. Rusko zaútočilo na několik regionů dvěma řízenými střelami X-59/69 z Černého moře a 29 útočnými drony typu Šáhid z Krymu. Letectvo potvrdilo, že byla sestřelena jedna řízená střela a 25 dronů.
Ve školním roce 2023/24 na středních školách v Česku studovalo 484 758 žáků, z nichž 99 procent mělo trvalý pobyt na území republiky. Zbylých 5412 žáků bylo přihlášeno k bydlišti v zahraničí, z toho 3951 na Ukrajině. Středoškoláků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji za posledních deset let přibylo 24 procent, počet studentů z Prahy se zvýšil o pětinu. Naopak nejvýraznější úbytek o čtyři procenta statistici zaznamenali u žáků z Moravskoslezského kraje.
Od školního roku 2019/20 už ale počet středoškoláků roste ve všech krajích. „Růst je způsoben zejména posunem silnějších ročníků do věkové kategorie středoškoláků, od roku 2022 pak částečně také válečnou migrací z Ukrajiny,“ uvedl ČSÚ.
Ruský Krasnodarský kraj se v noci na 15. listopadu stal terčem „masivního útoku dronů“, informoval prostřednictvím svého kanálu Telegram gubernátor Venjamin Kondratěv. V jednom z napadených okresů se nachází vojenské letiště.
Gubernátor uvedl, že terčem útoku se staly dvě obce v regionu, přičemž ruská protivzdušná obrana zachytila přibližně 36 dronů nad okresy Krymsk a Krasnoarmějsk. V Krymsku dopadly trosky z dronu na čtyři obytné objekty, podle Kondratěva poškodily střechu jednoho domu a automobil. V okrese Krasnoarmějsk trosky dronu údajně poškodily střechu jednoho soukromého domu. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.
