Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ministerstvo vnitra popřelo, že by stát neplánoval dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu ve Vrběticích. Situací se nyní zabývá a spolu s dalšími ministerstvy a Zlínským krajem hledá nejvhodnější řešení, sdělil mluvčí ministerstva Miroslav Jašurek. O tom, že stát dokončení průzkumu neplánuje, informoval ve čtvrtek Český rozhlas (ČRo).
Rozhlas uvedl, že obce by si měly průzkum zadat a zaplatit samy. „Není to tak, žádné takové rozhodnutí o hloubkovém pyrotechnickém průzkumu nepadlo. Situací se nyní zabýváme a společně s dalšími rezorty a krajem budeme hledat nejvhodnější řešení,“ uvedl Jašurek.
Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.
Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.
Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince.
Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.
