Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.
„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.
V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.
Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.
Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Dnes to podle ruských státních médií řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Jaderné velmoci jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.
Agentura Reuters píše, že by mohlo jít o významné jednání s ohledem na významné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a NATO jsou nejhorší od konce studené války.
