Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov napsal, že ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Jasnyje Zori, kde podle předběžných údajů jeden člověk zahynul a dalších 13 lidí utrpělo různá zranění. Záchranáři převážejí do nemocnic v Belgorodu 11 zraněných, z nichž dva jsou ve vážném stavu.
ČR má podle ministerstva obrany přispět k posilování východního křídla NATO, aliance ho dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad.
Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika podepsala balík dokumentů o spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG), a to včetně dohody o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Informoval o tom dnes ukrajinský server Militarnyj, jehož informaci převzala i další ukrajinská média.
Zahájení licenční výroby se podle serveru plánuje na začátek příštího roku. Zvýšení dodávek dělostřelecké munice by pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám vyřešit jeden z klíčových problémů, připomněl Militarnyj. Vyjádření CSG se ČTK snaží získat.
