Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.
Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů.
Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.
