Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.
Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.
Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.
„Lavrov znovu s vážnou tváří prohlásil, že Rusko nestojí o žádná nová území, a že jen přichází chránit lidi, kteří jsou součástí ruského světa,“ komentuje výroky ruského ministra zahraničí Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Asi zapomněl, že Rusko zabilo tisíce ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny,“ dodává ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
