Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov.
Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím.
Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov.
Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici.
