Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.
O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě.
