Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ruská armáda v noci na dnešek proti Ukrajině zaútočila s nasazením 44 dronů a dvou raket, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země zneškodnila 27 bezpilotních letounů. Nedaleko Lvova vypukl požár, informovaly úřady ve stejnojmenné oblasti na západě Ukrajiny. Hořelo v průmyslové zóně ve vsi Murovane na severovýchod od Lvova. Podle šéfa Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého shořela čtyři nákladní auta. Hasiči požár uhasili.
Dnes ráno protivzdušná obrana v reakci na přílet nepřátelských dronů pracovala v Kyjevské oblasti. A terčem ruské dělostřelecké palby se stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Dva lidé utrpěli zranění, uvedla oblastní správa. Poničeny byly také domy, auta nebo elektrické vedení a plynovod. V okolí Kryvého Rohu dron poškodil dům.
Summit NATO v Haagu se příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny po letos schválených 40 miliardách eur (zhruba bilionu korun). ČTK to řekl nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Nevnímá jako problém, že letos se na dlouhodobějším rámci pomoci spojenci na summitu ve Washingtonu neshodli.
Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur. Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Ten ‚krátkodobý závazek‘, který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Nevnímám to ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ uvedl velvyslanec. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ doplnil.
Nejedná se podle něj o závazek, jímž by spojenci deklarovali připravenost poskytnout 40 miliard eur alianci, aby za ně nakoupila něco pro Ukrajinu. „Nejde o to, že by se někam posílaly nějaké peníze, které by se někde hromadily a z toho by se něco nakupovalo. Jde o sumu, kterou spojenci budou deklarovat alianci a která se bude agregovat a má být minimálně v té výši,“ přiblížil Konecký.
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že dostal od ruského vůdce Vladimira Putina pozvánku, ale na nadcházející summit rozvíjejících se zemí BRICS nepojede, protože v té době v Srbsku očekává „důležité hosty“.
Vučićovo prohlášení následovalo poté, co srbský vicepremiér ujišťoval Putina, že Srbsko zůstane spojencem Ruska. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Putinovi vicepremiér Aleksandar Vulin.
Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano podle agentury AFP prohlásil, že udržování, a dokonce posilování vztahů s Ruskem v době ruské agrese proti Ukrajině „není slučitelné s evropskými hodnotami a se snahou vstoupit do Evropské unie“.
„Asi před deseti dny jsem dostal velmi milé pozvání od prezidenta Putina, abych se přidal k summitu BRICS ve dnech 23. a 24. října. V tu dobu máme naplánované důležité hosty ze zahraničí, ale nechci o tom teď hovořit. Čeká nás mnoho důležitých návštěv, odjezdů a příjezdů. O tom pohovoříme okolo 10. října,“ citovala Vučičovo vyjádření ruská státní agentura TASS.
