Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace dnes oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122 000 lidí. Ruské ministerstvo obrany pak státní tiskové agentury TASS sdělilo, že ukrajinské síly v oblasti za den přišly o 350 vojáků a 25 obrněných vozidel včetně čtyř tanků.
Ukrajinský parlament přijal zákon, jenž zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších církví napojených na Moskvu.
Zákon, pro který se vyslovilo 265 poslanců, na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve, která otevřeně podporuje kroky Kremlu a jejíž patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Kvůli tomu je Kirill na sankčním seznamu na Ukrajině, v Británii či Česku.
Další část zákona, podle níž mohou soudy na základě žádosti úřadů zakázat působení i dalším církvím, je podle ukrajinských médií namířena především proti Ukrajinské pravoslavné církvi. Ta měla před vpádem ruských vojsk do země v oficiálním názvu i dovětek "moskevského patriarchátu", po invazi se však oficiálně s Moskvou rozešla. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Ruskem.
BBC ale poznamenává, že Ukrajinská pravoslavná církev je složena z několika tisíc samostatných právních subjektů, které bude zřejmě nutné zakázat jednotlivě. Navíc je třeba počítat s tím, že soudní spory mohou trvat měsíce, takže skutečný zákaz jakýchkoliv struktur Ukrajinské pravoslavné církve může přijít třeba až rok po podpisu zákona prezidentem.
Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí obce Ňju-Jork na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské armády se o místo v Doněcké oblasti stále bojuje.
Americký Institut pro studium války (ISW) už v pondělí s odkazem na ruské válečné blogery napsal, že ruské síly nad Ňju-Jorkem fakticky převzaly kontrolu. Podobně se vyjádřili i analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě.
