Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Dokud se blokování dodávek ropy nevyřeší, považujeme situaci za vážnou a ohrožující energetickou bezpečnost Slovenska,“ uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí. Bratislava nesouhlasí s postojem Evropské komise, že by se neměla cítit ohrožena ukrajinskými sankcemi na ruskou ropnou společnost Lukoil, od níž Slovnaft kupuje ropu.
Slovensko a Maďarsko rozhodnutí Kyjeva umístit Lukoil na ukrajinský sankční seznam kritizují. Tvrdí, že tento krok jim brání v nákupu ropy pro jejich rafinerie a ohrožuje zásobování pohonnými hmotami.
Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si právě vyměňují vězně, uvádí světová média s odvoláním na své zdroje. Součástí rozsáhlé výměny jsou podle stanice BBC dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan a rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která před zadržením žila v Česku. Turecko bez dalších podrobností uvedlo, že nyní koordinuje výměnu vězňů; americké ani ruské úřady se zatím nevyjádřily. O velké výměně vězňů mezi USA a Ruskem se spekuluje už několik dní.
Podle médií se výměny kromě Ruska a USA účastní také Německo, Slovinsko a některé další země. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé si Whelana a Gershkoviche brzy převezmou. Není zatím jasně, koho propustí USA a další západní země.
Dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko zřejmě nejsou v bezprostředním ohrožení, protože ukrajinské sankce na ruskou ropnou společnost Lukoil nemají vliv na tranzit ropy přes Ukrajinu do Maďarska. Podle agentury Reuters to v dopise adresovaném ministrům zahraničí Maďarska a Slovenska uvedla Evropská komise (EK).
