Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.
Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.
Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním.
