Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před dnes začínajícím summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.
„Vybudování systému obranné infrastruktury podél vnější hranice EU s Ruskem a Běloruskem bude řešit naléhavou a urgentní potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami,“ stojí v dopise vedoucích představitelů čtyř zemí. Plánování a realizace obranné linie by přitom měly být koordinovány s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských, jakož i skrytých nebo otevřených prostředků. Patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 vzdušných cílů - čtyři řízené střely Kalibr, jednu střelu Ch-59/Ch-69 a 23 úderných bezpilotních letounů typu Šáhed 131/136, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských vzdušný sil Mykola Oleščuk. Proklouzla hypersonická střela Kinžal; kam dopadla, letectvo neuvedlo.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ukrajinská média v noci informovala o explozi u Kyjeva, která se ozvala během leteckého poplachu. Na telegramových kanálech se rovněž objevily informace o výbuších v Charkově, Poltavě a Chmelnycké oblasti, dodala BBC.
Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 3 tanky, 9 obrněných vozidel, 24 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
