Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.
Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA dnes podle AP uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“. AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války.
Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.
„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.
USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA. Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu, s jehož vrcholnými představiteli by měl jednat ve čtvrtek.
