Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinští obchodníci a zákazníci se naučili žít s výpadky proudu. Posvítí si baterkou nebo mobilem...
Rumunsko nakoupí desítky samohybných houfnic K9 z Jižní Koreje, oznámil ministr obrany Angel Tilvar po jednání s jihokorejským protějškem Sin Won-sikem v Bukurešti. Rozhodnutí nakoupit celkem 54 houfnic je největší zbrojní akvizicí Rumunska za posledních sedm let. Podle sdělení jihokorejského ministerstva obrany má akvizice hodnotu 920 milionů dolarů (21,3 miliardy korun).
Bukurešť následuje Varšavu, která si po začátku rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 objednala jihokorejských houfnic K9 několik stovek. V dubnu se na schůzce jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a jeho rumunského protějšku Klause Iohannise v Soulu oba lídři dohodli na posílení spolupráce obou zemí v oblasti obrany a jaderné energetiky.
Rumunsko, člen NATO i EU sousedící s Ukrajinou, loni vynaložilo na obranu 2,44 procenta HDP, přičemž asi třetinu z těchto prostředků tvořily nové zbrojní akvizice.
„Naše země disponuje značným množstvím západních aktiv a majetku, které jsou v ruské jurisdikci. Na to vše se může vztahovat ruská odvetná politika, odvetné akce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.
