Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ministry obrany zemí Severoatlantické aliance dnes čeká druhý den jednání v sídle NATO v Bruselu. Zatímco tématem čtvrteční schůzky byla zejména pomoc Ukrajině, neboť s ministry jednal rovněž ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, dnes bude zasedat Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán NATO. Ministři by měli na zasedání schválit plán, aby NATO převzalo od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ uvedl po skončení prvního dne jednání šéf aliance Jens Stoltenberg. Ministři obrany by se měli zabývat i tím, jak dál posílit alianční politiku obrany a odstrašení, debatovat by ale také měli o zvýšení produkce zbraní a munice.
Schůzka je přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.
František, který bude prvním papežem, jenž vystoupí na summitu G7, zahájí bilaterální rozhovory krátce po příjezdu. Kromě Zelenského a Bidena se setká také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou. Papež se již se Zelenským setkal, ale na začátku letošního roku vyvolal rozruch, když řekl, že Ukrajina by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a jednat s Ruskem o míru. Kyjev si poté předvolal velvyslance Vatikánu.
