Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.
Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.
Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.
V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.
"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.
„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
