Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.
Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Dnes to podle agentury Reuters řekl maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že aliance se každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje kontakty s Moskvou, dlouhodobě vede spory se spojenci v NATO ohledně pomoci napadené zemi. Jeho vláda odmítá Kyjevu posílat zbraně s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt.
"Je absurdní, že NATO místo toho, aby nás ochraňovalo, nás, člena aliance, zatahuje do války," řekl Orbán v pravidelném rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. Uvedl to v souvislosti s jednáním o možném vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu a k rozhodnutí některých států aliance povolit Kyjevu využívat zbraně dodávané od Západu k útokům na ruském území. "Je to tak absurdní, jako kdyby se hasič rozhodl, že bude hasit požár plamenometem," dodal Orbán.
Ukrajinská armáda informovala, že raketami Neptun zasáhla ropný terminál v přístavu Kavkaz a narušila provoz trajektů na okupovaný Krym, které převážejí náklad určený pro ruské jednotky podílející se na invazi na Ukrajinu.
Agentura DPA píše, že přístav Kavkaz leží na kose Čuška v Těmrjukském okrese a je co do objemu odbaveného zboží čtvrtý největší ruský přístav v Černém a Azovském moři. Do postavení Krymského mostu v roce 2018 z něj vyplouvaly trajekty na Krym, který Rusko Ukrajině zabralo před deseti lety. Místo je dobře napojené na silniční a železniční síť, a tak dále platí za důležitou zásobovací tepnu pro Krym.
