Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Rusko prostřednictvím Kataru předalo Ukrajině šest dětí. Se svými rodinami se znovu setkaly na katarském velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská média. Za přítomnosti katarského velvyslance bylo příbuzným předáno šest chlapců ve věku od šesti do sedmnácti let, včetně dvou sourozenců, uvedla agentura TASS.
Během války proti Ukrajině se s příbuznými ve vlasti shledalo 70 ukrajinských dětí, šest dětí se vrátilo do Ruska, uvedla zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Belovová podle listu Kommersant. Ukrajinské organizace tvrdí, že z asi 19.500 zavlečených dětí se dosud podařilo vrátit do vlasti asi čtyři stovky.
Kontroverzní lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah už nebude vystupovat v kampani a končí v předsednictvu této pravicově populistické strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na seznamu AfD Petr Bystroň, který je českého původu. Sdělil ČTK, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků od Ruska, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.
„Člověk se nemůže propadnout hlouběji než do božích rukou,“ tweetoval Krah. „To poslední, co nyní potřebujeme, je debata o mně. AfD si musí zachovat jednotu. Z tohoto důvodu se okamžitě vzdávám dalšího vystupování ve volební kampani a odstupuji z předsednictva strany,“ dodal.
Deník Bild napsal, že spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová se dlouhé týdny odmítali vůči Krahovi a jeho kauzám vymezit, nyní ale nemají jinou možnost než europoslance z pódia vykázat. Ke stávajícím aférám si totiž uškodil rozhovorem s italským deníkem La Repubblica, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. „Nikdy neřeknu, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ řekl. Poznamenal, že mezi SS bylo sice hodně válečných zločinců, ale nebyl jím každý.
Čína zavedla odvetné sankce vůči 12 americkým společnostem ve vojensko-průmyslovém odvětví, jde o reakci na podobná americká opatření v souvislosti s čínskou podporou Moskvy nebo na americkou vojenskou pomoc Tchaj-wanu. S odkazem na prohlášení čínské diplomacie, podle kterého opatření vstoupila dnes v platnost, o tom informovala agentura Reuters.
Sankce zahrnují zmrazení majetku společností v Číně nebo zákaz vstupu do asijské země pro vedoucí pracovníky dotčených firem. Na seznamu jsou mimo jiné divize amerických zbrojovek Lockheed Martin, Raytheon nebo General Dynamics.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Washington pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu, což „vážně porušuje“ politiku jedné Číny a „podrývá“ svrchovanost a územní celistvost Číny.
