Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.
„Česko je opakovanými kybernetickými útoky státních aktérů znepokojeno. Jsme odhodláni na toto neakceptovatelné jednání důrazně reagovat společně s evropskými i mezinárodními partnery,“ uvedlo ministerstvo. Vyzvalo Ruskou federaci, aby těchto aktivit zanechala.
Dotčené subjekty podle úřadu obdržely technická doporučení a nabídku na spolupráci na zvýšení bezpečnostních opatření. Skupiny APT28 se týkala i operace Dying Ember, kterou v lednu vedly Spojené státy. O zapojení Česka do operace informoval v únoru premiér Petr Fiala (ODS).
„Podařílo se odhalit skupinu APT28 stojící za kybernetickými útoky na ČR! Je nutné vyslat jasný signál nejen Rusku, ale i ostatním potenciálním útočníkům, že kybernetické útoky namířené proti ČR jsou zcela nepřípustné,“ tweetuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
