Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Americká Sněmovna reprezentantů dnes učinila zásadní procedurální krok, kterým se po měsících posunula o krok blíže ke schválení dlouho očekávané pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). List The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenává, že ke schválení programu schůze pomohli demokratičtí zákonodárci, díky nimž hlasování prošlo navzdory disentním hlasům některých republikánů. Hlasování o pomoci se očekává o víkendu.
Program schůze republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona dnes prošel v poměru 316 ku 94 hlasům, což uvolňuje cestu k tomu, aby se o jednotlivých částech zahraniční pomoci hlasovalo odděleně v sobotu. Dnešní přijetí programu podle NYT naznačuje, že legislativa bude mít podporu, jelikož program prošel s významnou podporou demokratů i většinou republikánů, navzdory nesouhlasů pravicového křídla Republikánské strany.
„Existuje mnoho dezinformací o tom, co a proč tady děláme,“ řekl Johnson v pořadu The Mark Levin Show. „Ukrajinci nyní zoufale potřebují smrtící pomoc. ... Nemůžeme dovolit, aby Vladimir Putin vpadl do další země a zabral ji,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Jedná se o velmi vážné záležitosti s globálními důsledky,“ dodal.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Kromě Patriotů jsou tu další zbraně, které mohou alianční země poskytnout, včetně SAMP-T. A mnoho dalších, kteří nemají k dispozici tyto systémy, slíbilo poskytnout finanční podporu na jejich nákup pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference.

OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.