Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Ruské úřady prodloužily do 20. dubna lhůtu týkající se předběžného vyšetřování smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Na platformě Telegram to dnes napsal ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov s poznámkou, že tak stále neexistují oficiální informace od státu o příčině Navalného smrti. Hlasitý kritik Kremlu zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.
Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo zle. Zdroj prokremelské televize RT tehdy uvedl, že příčinou byla krevní sraženina, ale tato informace nebyla potvrzena, poznamenal server Meduza. Zaměstnanci věznice podle Ždanova později opozičníkově matce Ljudmile Navalné řekli, že její syn zemřel na „syndrom náhlého úmrtí“. Lékařská zpráva hovoří podle Navalného mluvčí o „přirozené smrti“.
Navalného okolí tvrdí, že za jeho úmrtím stojí – ať přímo, či nepřímo – režim prezidenta Vladimira Putina. Kreml popřel, že by se na smrti Navalného podílel stát.

Polská prokuratura na dnešní 14. výročí letecké katastrofy u Smolenska oznámila, že vede vyšetřování proti třem ruským důstojníkům kvůli podezření, že letecké neštěstí způsobili. V roce 2010 se u Smolenska při pokusu o přistání zřítil vládní letoun a v jeho troskách spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Soud na podezřelé Rusy vydal zatykače a vyšetřování je prodlouženo do konce letošního roku.
Už dříve polská média informovala o možnosti, že budou vydány zatykače na ruské dispečery letiště ve Smolensku. Dosavadní posudky podle prokuratury nepotvrzují tezi předchozí vlády o tom, že se letadlo zřítilo vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje.
„Od začátku vyšetřování jsme získali několik stovek posudků od znalců různého zaměření. Podařilo se také shromáždit velké množství elektronických údajů, které jsou dále analyzovány. Vyslechli jsme více než 1000 svědků. Spis k případu má už skoro 1900 svazků,“ řekl prokurátor Przemyslaw Nowak.

Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil službu v armádě odsouzeným za méně závažné trestné činy. Nevztahuje se například na ty, které soudy shledaly vinnými z úkladných vražd, sexuálního násilí nebo zločinů proti národní bezpečnosti, uvedl dnes zákonodárce Oleksij Hončarenko na síti Telegram. Norma má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě.
Návrh zákona předpokládá, že v době mobilizace nebo válečného stavu budou moci soudy podmínečně propustit vězně k výkonu vojenské služby na základě smlouvy, napsal server Ukrajinska pravda. Poslanec Jaroslav Železňak naznačil, že návrh zákona před druhým a zároveň závěrečným čtením pravděpodobně dozná změn, aby se eliminovalo riziko korupce.
Zákonodárci také schválili v prvním čtení jiný návrh zákona, který zpřísňuje tresty pro ty, kteří neuposlechnou pravidel mobilizace. Podle Železňaka také tento dokument ještě zřejmě čekají změny před dalším hlasováním.