Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.
„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.
Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila dnes šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí.
Pamfilovová nicméně tvrdí, že Putin letos zvítězil s ještě větší převahou než v posledních volbách v roce 2018. Pro Putina letos podle ní hlasovalo přes 76 milionů voličů. „V porovnání s poměrně úspěšným rokem 2018, kdy ještě nebyla taková rozsáhlá hrozba, jako je nyní, vzrostl počet našich voličů s velmi výrazným občanským postojem o 20 milionů. To je nebývalé,“ sdělila šéfka ústřední komise.
Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.
Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.
Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.
