Protikorupční instituce na Ukrajině budou opět nezávislé. Zákon schválil parlament
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Oznámily to světové agentury i ukrajinská média. Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu.
Tento krok vyvolal v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst největší protesty od vpádu ruských vojsk v únoru 2022 a kritiku ze strany Evropské unie, která pohrozila omezením finanční pomoci. Peníze od Evropské unie pomáhají Ukrajině udržet v chodu stát a jeho základní služby v době, kdy země čtvrtým rokem čelí ruské agresi.
Po kritice Zelenskyj, jehož strana Sluha národa má většinu v parlamentu, slíbil obnovit nezávislost NABU a SAP.
Pro zákon o navrácení pravomocí NABU a SAP hlasovalo 331 poslanců, včetně 214 z prezidentovy strany, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel, napsal na sociální síti poslanec Jaroslav Železňak. Devět poslanců nehlasovalo, dodal server Ukrajinska pravda. Přijetí zákona vyžadovalo alespoň 226 hlasů, podotkla agentura AFP. Podle DPA bylo jednání parlamentu poprvé od začátku ruské invaze vysíláno živě v televizi.
Zařazení protikorupčních orgánů pod dohled generálního prokurátora vyvolalo obavy, že by se vláda mohla vměšovat do vyšetřování a potenciálně chránit své příznivce. Boj proti zakořeněné korupci je klíčový pro snahy Ukrajiny o vstup do EU a zachování přístupu k miliardám životně důležité západní pomoci.
Je to také úsilí, které se těší široké podpoře veřejnosti. Krok zpět vyvolal pouliční protesty po celé zemi. Ačkoliv tyto první velké demonstrace od ruské invaze nevyžadovaly Zelenského odvolání, spor hrozil narušit důvěru veřejnosti ve vůdce země v kritickém okamžiku, poznamenala agentura AP.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
