Rusko zavírá nemocnice, financí ubývá: Reforma zdravotnictví, nebo přesun zdrojů na válku?
Veřejné zdravotnictví v Rusku má každým rokem méně zdrojů, úředníci prosazují reformy v systému nemocnic. V Moskvě a Petrohradu dostávají zařízení nepoměrně víc peněz než v regionech, kde musejí nemocnice v mnoha okresních městech zavírat, píše projekt Okno. Naopak vojenské výdaje stále rostou.
Výdaje na zdravotnictví v Rusku nestačí držet krok s inflací. Navíc úřady mají v úmyslu je snižovat. Jak psala agentura TASS, v poměru k HDP podíl federálních výdajů na zdravotnictví v roce 2024 činil 0,9 %, v letech 2025 a 2026 pak 0,9 % a 0,8 % (tato čísla nezahrnují zdroje od regionálních či místních úřadů). Podíl na celkových výdajích federálního rozpočtu na zdravotnictví v roce 2024 se ve srovnání s rokem 2023 snížil z 5,2 % na 4,4 %. V letech 2025 a 2026 má činit 4,9 %, respektive 4,8 %. Na pozadí války však rostou vojenské výdaje Ruska. Odborníci předpovídají, že v roce 2025 vzrostou celkové výdaje Ruské federace na obranu o dalších 13,7 % a dosáhnou 15,6 miliardy rublů, což odpovídá 7,5 % HDP nebo téměř 40 % ruských federálních výdajů. To je téměř 9,5krát více, než se vynakládá na zdravotnictví.
Demonstrace za špitál
Když v Pskovské oblasti na severozápadě Ruska (na hranici s Estonskem a Lotyšskem) začínala optimalizace zdravotnictví, obyvatelé Dědovičského okresu (rajónu) dokázali uhájit svou nemocnici. Letos už to pro ně vypadá hůř. Rozhodnutí o přeměně Dědovičské nemocnice na pobočku Porchovské mezioblastní nemocnice již bylo přijato nařízením vlády Pskovské oblasti.
V květnu vyšlo asi 200 lidí na demonstraci, připojili se k nim sousedé z Dnovského okresu, kterým se svou centrální okresní nemocnici zachránit nepodařilo už před 10 lety. „Slíbili nám, že to nebude horší. A jak to dopadlo? Došlo ke snížení počtu lůžek. Můžeme to porovnat. V roce 2014 bylo 14 míst pro lékaře, nyní jsou dvě. Přitom jsme získali pouze jednoho lékaře,“ řekla na shromáždění obyvatelka Dnovského okresu Jelizaveta Antropcevová. „Vše je velmi jednoduché. Vedení bylo předáno Porchovské nemocnici, porchovským vedoucím. Náš hlavní lékař nevidí ani rozpis pracovních míst, nemá k dispozici finance a nerozhoduje.“
„Při současném tempu rušení nemocnic může Rusko za pět let dosáhnout úrovně Ruské říše z roku 1913. To jsou údaje Rosstatu. Současná dostupnost nemocničních lůžek dosáhla úrovně z roku 1960,“ děsila místní obyvatele statistikami koordinátorka dobrovolnického hnutí Dobré srdce Faina Saveljevová.
Místní a regionální představitelé shromáždění v Dědoviči ignorovali, nepřijel ani poslanec Pskovského regionálního shromáždění za tento okrsek, lékař Igor Ditrich. Proto po shromáždění obyvatelé okresu přispěli a koupili lídrům iniciativní skupiny letenky do Moskvy.
Delegace v Kremlu
„Byli jsme u všech. Ve vládě, v přijímací místnosti prezidenta Ruské federace, v přijímací místnosti ministerstva zdravotnictví a ve veřejné přijímací místnosti vlády,“ vypráví Valentina Gejová, organizátorka shromáždění a poslankyně Dědovičského okresního shromáždění. „Měli jsme připravený dopis, fotografie z demonstrace, fotografie naší nemocnice a nemocnice, do které chtějí nacpat čtyři nemocnice ze čtyř okresů – do nemocnice zastaralého typu, kde nejsou žádné podmínky, není tam ani chirurgie. Vyslechli nás, řekli, že jsme šikovní, že hájíme zájmy obyvatel svého okresu. A jakoby nám všichni chtěli pomoct, ale nic z toho nebylo.“ Ve všech přijímacích kancelářích mluvili jen se sekretářkami, které leda mohli prosit, aby žádosti neposílaly na regionální úroveň, jak je v byrokracii zvykem. Bylo jim řečeno, že mají čekat na odpověď do 30 dnů.
„Nevěříme reorganizátorům, že ‚všechno bude v pořádku‘. Díky tomu, že jsme před 10 lety bránili svou nemocnici, jsme v rámci státního programu modernizace zdravotnictví získali nové vybavení a přibyli i lékaři. Ve stejné době se to v Dnu nepodařilo. A teď v jejich nemocnici nemají ani laboratoř – ta přijíždí jednou týdně na hodinu,“ líčí Gejová. „Naše nemocnice nás plně uspokojuje, na místní úrovni to stačí. A vy svou reformou vše jen zhoršujete. Řekněte, kde se díky reformě něco zlepšilo? Nemají co říct.“
Jeden z obyvatel města Dno, kde se nemocnice již stala pobočkou porchovské, na reformu doplatil. Zavolal sanitku kvůli pekelné bolesti v bedrech kvůli kýle. Místo záchranky přišel pěšky zdravotník, který ani neměl léky na bolest, aby mu pomohl. „Nikdo k vám nepřijede, jeďte do nemocnice taxíkem,“ vybízeli na dispečinku záchranky. Trpící poslechl, ale ani v nemocnici ve Dnu nebyla žádná analgetika. Až ráno ho odvezli osobním autem do Porchova a teprve tam mu zmírnili bolest.
„Více než den křičel bolestí, bez jediné sekundy přestávky,“ lamentuje příspěvek na sociální síti VK. „V Dnu byla slušná nemocnice, přežila devadesátá léta, ale po vašich opatřeních za ta léta: porodnice – není, chirurgie – není, infekční oddělení – není, záchranná služba – není, lékaři – nejsou, z personálu nemocnice zbylo deset procent. Úmrtnost v Dnu, v procentním poměru, ve srovnání s devadesátými lety, podle počtu obyvatel, roste šíleným tempem,“ pokračuje příspěvek. „Vy, úředníci, jste zcela zničili zdravotnictví v Dnovském okrese. Žiji tady, vidím všechno a na vlastní kůži jsem zažil, co jste napáchali!“ dodal obyvatel Dna.
Slučování nemocnic
Kdysi měl každý z 24 okresů Pskovské oblasti svou okresní nemocnici. Ve venkovských oblastech zůstaly pouze čtyři, ostatní se staly jejich pobočkami. Ty zpravidla fungují podle zkráceného schématu – nejsou k dispozici všichni odborníci, často chybí lůžka pro nepřetržitou hospitalizaci. Úřady při vysvětlování změn zdůrazňují, že nákup léků ve velkém pro jednu velkou nemocnici je levnější a peníze ušetřené na vedoucích lékařích a účetních budou použity na vybavení a zdravotnický personál. V praxi se však zdroje hromadí v hlavních institucích a pobočky tratí.
„Postupně upadají i centrální městské nemocnice. Ale když se okresní nemocnice stane pobočkou, začne upadat ještě rychleji. A ta centrální regionální nemocnice, která se stala mezioblastní nemocnicí, bude chátrat pomaleji: bude dostávat více finančních prostředků, budou tam přicházet noví zaměstnanci. To znamená, že bude zajištěna lékaři, vybavením a léky v první řadě,“ popisuje běžnou situaci lékař z Pskovské oblasti, který si přál zůstat v anonymitě. „A pobočky obvykle velmi rychle chátrají. Nejprve se sníží počet lůžek, pak se uzavře nepřetržitý provoz a zůstane denní nemocnice. Nejsou lékaři, není financování. K čemu potřebujete chirurgické oddělení, když nemáte chirurga, nemáte anesteziologa?“
Podle lékaře takto vzniká začarovaný kruh: pokud v okrese není lékařská péče, obyvatelé odcházejí. V důsledku se snižuje financování zdravotnictví a úřady pokračují v „optimalizaci“ a ruší stále více a více pracovních míst a oddělení. „To se týká i všeho ostatního. Životní úroveň v okrese je špatná, lidé se stěhují do Pskova nebo do Petrohradu, protože v Petrohradu je životní úroveň ještě vyšší. A čím více lidí odjíždí z Pskovské oblasti, tím horší je financování v Pskovské oblasti a tím horší je u nás životní úroveň,“ dodal lékař. „Tento kruh lze prolomit pouze jedním způsobem – radikálně zvýšit financování zdravotnictví.“
Problémem je i způsob financování veřejného zdravotnictví. Peníze pro dané místo se počítají podle počtu obyvatel (základní norma pro rok 2025 činí 22 543 rublů 70 kopějek na osobu, cca 6000 Kč). Tato částka se však upravuje regionálními koeficienty. V Moskvě je koeficient 1,80, tedy na jednoho pojištěnce je přiděleno téměř 40 600 rublů, v Petrohradu 36 970 rublů. Ve Pskovské oblasti je koeficient 0,76, tedy pouze 17 134 rublů na osobu.
Koeficienty mají zohlednit úroveň cen, platů, daňové zajištění regionu, hustotu obyvatelstva a formální dostupnost lékařské péče. Předpokládá se, že ve velkých městech je zdravotní péče objektivně dražší: vyšší platy lékařů, náklady na nájem, vybavení, komunální služby. A na venkově je vše levnější.
V praxi tato logika nefunguje. Ve venkovských oblastech jsou náklady na jednotku péče často vyšší: Lékaře je nutné přilákat příplatky a bydlením, pacienti žijí daleko od sebe, výjezdní týmy tráví více času a spotřebují více benzinu a údržba málo vytížených nemocnic je dražší. Reformami se pak zdravotnictví centralizuje a přístup k němu pro odlehlá sídla je stále obtížnější, uzavírá projekt Okno.
