Dánské vody budou brázdit „plachetnicové drony“. Mají chránit podmořskou infrastrukturu před Ruskem
Dánsko nasazuje v Baltském moři „plachetnicové drony“. Slibuje si od nich lepší ochranu podmořské infrastruktury, informoval The Guardian. Severská země celkově posílila vojenský dohled ve svých vodách v souvislosti s rostoucí hrozbou hybridních útoků ze strany Ruska.
Příchod kalifornské společnosti Saildrone vyvolal v Dánsku kritiku ohledně navazování užších vazeb s USA v tak citlivé oblasti, jakou je digitální bezpečnost. Mezi Kodaní a Washingtonem stále panuje zvýšené napětí způsobené výhružkami Donalda Trumpa, že převezme kontrolu nad Grónskem, které je součástí dánského království.
Desetimetrová plavidla bez posádky, známá jako „plachetnicové drony (saildrones)“, jsou určena výhradně ke sběru dat. Pomocí umělé inteligence shromažďují údaje z několika senzorů, kamer a radarů, aby vytvořily podrobnější obraz o aktivitě na moři, než jaký mohou poskytnout satelity.
Společnost již dříve spolupracovala s americkým námořnictvem, které její plavidla využívalo k boji proti pašování drog a nelegálnímu rybolovu. Její příchod Dánska je prvním případem, kdy byla použita pro obranné účely v evropských vodách. „Účelem Saildrone je mít oči a uši tam, kde jsme dříve oči a uši neměli,“ řekl Richard Jenkins, generální ředitel společnosti.
Vzhledem k rostoucím obavám z takzvané stínové flotily Ruska lze drony využít k ověření identifikace plavidel a k zaznamenání neobvyklých pohybů, které mohou poukazovat na sabotáž ropovodů nebo datových kabelů. „Nyní jsme svědky toho, že komerční lodní flotily jsou využívány ve vojenských aplikacích. Ať už se jedná o stínovou flotilu Ruska, která obchází sankce, nebo se snaží dělat nekalé věci, jako je poškozování infrastruktury, musíme být schopni to sledovat,“ řekl Jenkins.
Toto partnerství však vyvolalo obavy mezi dánskými vedoucími představiteli v oblasti technologií. Softwarový inženýr a podnikatel David Heinemeier Hansson řekl dánské televizní stanici DR, že „problém s americkými společnostmi je, že se musí řídit americkými zákony, americkými vyhláškami a americkým prezidentem“.
„Vzhledem k mezinárodní situaci, které jsme v současné době svědky, je samozřejmě třeba velmi pečlivě zvažovat výběr amerických dodavatelů v této oblasti,“ uvedl Jacob Herbst, vedoucí Dánské rady pro kybernetickou bezpečnost.
Dánské ozbrojené síly v Baltském moři nasazují čtyři „plachetnicové drony“ k operačnímu testování. Plavidla mohou být poháněna naftou, větrem a solárními články. Na moři mohou setrvat déle než rok, ale jejich průměrná doba nasazení je 100 dní. K pokrytí celého Baltského moře by bylo zapotřebí 10 až 20 plovoucích dronů.
Podívejte se na nové snímky z Kyjevské oblasti, kde dnes útočili Rusové.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
„Myslím, že způsobem, jak se dostat z této situace, jsou přímá a upřímná jednání s Ruskem – nejen o Ukrajině, ale o bezpečnosti v Evropě obecně,“ uvedl český prezident v odpovědi na dotaz, jak by měla Evropa reagovat na ruskou hybridní válku, kybernetické útoky, sabotáže, špionáž a dezinformační kampaň. Součástí takových jednání by podle Pavla měla být i témata jako rozmístění vojsk u hranic, velikost a počet cvičení, inspekce či situace v Severním ledovém oceánu a Černém moři. Jednání s Ruskem by se neměla soustředit jen na Ukrajinu a její snahu vstoupit do NATO. „To by mimochodem nemělo Rusko zpochybňovat,“ dodal.
Podívejte se na nové snímky z Volyňské oblasti, kde dnes útočili Rusové.
