Dánské vody budou brázdit „plachetnicové drony“. Mají chránit podmořskou infrastrukturu před Ruskem
Dánsko nasazuje v Baltském moři „plachetnicové drony“. Slibuje si od nich lepší ochranu podmořské infrastruktury, informoval The Guardian. Severská země celkově posílila vojenský dohled ve svých vodách v souvislosti s rostoucí hrozbou hybridních útoků ze strany Ruska.
Příchod kalifornské společnosti Saildrone vyvolal v Dánsku kritiku ohledně navazování užších vazeb s USA v tak citlivé oblasti, jakou je digitální bezpečnost. Mezi Kodaní a Washingtonem stále panuje zvýšené napětí způsobené výhružkami Donalda Trumpa, že převezme kontrolu nad Grónskem, které je součástí dánského království.
Desetimetrová plavidla bez posádky, známá jako „plachetnicové drony (saildrones)“, jsou určena výhradně ke sběru dat. Pomocí umělé inteligence shromažďují údaje z několika senzorů, kamer a radarů, aby vytvořily podrobnější obraz o aktivitě na moři, než jaký mohou poskytnout satelity.
Společnost již dříve spolupracovala s americkým námořnictvem, které její plavidla využívalo k boji proti pašování drog a nelegálnímu rybolovu. Její příchod Dánska je prvním případem, kdy byla použita pro obranné účely v evropských vodách. „Účelem Saildrone je mít oči a uši tam, kde jsme dříve oči a uši neměli,“ řekl Richard Jenkins, generální ředitel společnosti.
Vzhledem k rostoucím obavám z takzvané stínové flotily Ruska lze drony využít k ověření identifikace plavidel a k zaznamenání neobvyklých pohybů, které mohou poukazovat na sabotáž ropovodů nebo datových kabelů. „Nyní jsme svědky toho, že komerční lodní flotily jsou využívány ve vojenských aplikacích. Ať už se jedná o stínovou flotilu Ruska, která obchází sankce, nebo se snaží dělat nekalé věci, jako je poškozování infrastruktury, musíme být schopni to sledovat,“ řekl Jenkins.
Toto partnerství však vyvolalo obavy mezi dánskými vedoucími představiteli v oblasti technologií. Softwarový inženýr a podnikatel David Heinemeier Hansson řekl dánské televizní stanici DR, že „problém s americkými společnostmi je, že se musí řídit americkými zákony, americkými vyhláškami a americkým prezidentem“.
„Vzhledem k mezinárodní situaci, které jsme v současné době svědky, je samozřejmě třeba velmi pečlivě zvažovat výběr amerických dodavatelů v této oblasti,“ uvedl Jacob Herbst, vedoucí Dánské rady pro kybernetickou bezpečnost.
Dánské ozbrojené síly v Baltském moři nasazují čtyři „plachetnicové drony“ k operačnímu testování. Plavidla mohou být poháněna naftou, větrem a solárními články. Na moři mohou setrvat déle než rok, ale jejich průměrná doba nasazení je 100 dní. K pokrytí celého Baltského moře by bylo zapotřebí 10 až 20 plovoucích dronů.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
