Fico překvapivě: Slovensku by nyní v době zbrojení svědčila neutralita, NATO je drahé
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si mnou ruce zbrojařské firmy, jak si mnuly ruce během covidu (farmaceutické) firmy, by Slovensku velmi svědčila neutratila. Bohužel, toto rozhodnutí není v mých rukou,“ uvedl Fico. Fico v uvedené souvislosti zpochybňoval navyšování výdajů na obranu, když si položil například řečnickou otázku o tom, kdo chce s kým bojovat. Tvrdil rovněž, že všichni mluví o válce.
„Pro mě je rozhodující, že v programovém prohlášení vlády je napsáno, že vláda nadále podporuje členství Slovenska v Severoatlantické alianci a hodlá plnit závazky z tohoto členství,“ uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovensko by v případě neutrality muselo na svou obranu ve srovnání se současností vydávat mnohem více peněz. Téma neutrality označil za zbytečné a za „provokativní myšlenku, na které je slovenský premiér expert“.
Pellegrini po schůzce také řekl, že mezi slovenskými politiky panuje shoda v tom, aby Slovensko neblokovalo závěry summitu NATO. Bratislava ale chce, aby se obranné výdaje navyšovaly postupně po delší dobu.
Provokace, skandál, mlžení
„Robert Fico blouzní o neutralitě Slovenska. Je to absolutně skandalózní vyjádření. Zpochybňuje tím celé naše zahraničněpolitické ukotvení,“ napsal v prohlášení předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Šimečka.
Také další opoziční slovenští politici Fica za jeho vyjádření o neutralitě kritizovali a uvedli, že jde o další pokus premiéra odklánět pozornost od skutečných problémů země. Předseda liberální strany Svoboda a Solidarita Branislav Gröhling vysvětlil, že neutralita by pro Slovensko byla nákladnější. Podle šéfa opozičních křesťanských demokratů Milana Majerského je pro Slovensko ve věci obrany jistotou pouze jeho členství v NATO.
Fico mluvil o neutralitě země před dnešní schůzkou zástupců parlamentních stran s Pellegrinim o navyšování obranných výdajů, o kterém by měly jednat země NATO na nadcházejícím summitu. Opozice zvýšení podpořila, chce ale komisi, která bude dohlížet na skutečné využití peněz v této oblasti. Pellegrini po schůzce také řekl, že mezi slovenskými politiky panuje shoda v tom, aby Slovensko neblokovalo závěry summitu NATO. Bratislava ale chce, aby se obranné výdaje navyšovaly postupně po delší dobu.
173 miliard
Slovensko v současnosti podle Fica vynakládá na obranu dvě procenta výkonu své ekonomiky (HDP), tedy asi 2,8 miliardy eur (69 miliard korun). Navýšení na pět procent HDP by podle něj znamenalo pro Slovensko až sedm miliard eur (173 miliard korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
Dlouholeté neutrality se naopak v kontextu ruské agrese na Ukrajině a hybridním útokům proti Západu vzdaly Finsko a Švédsko, vstoupily do NATO.
Vláda Roberta Fica naopak Rusko vidí jako potenciálního partnera. Nyní Fico ohlásil, že Slovensko bude žádat Evropskou unii o odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku, které Bratislava nepodpoří až do vyřešení záležitosti ohledně dovozu ruského plynu do EU.
Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Schvalování či prodlužování sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho pokračující vojenskou agresí vůči Ukrajině vyžaduje jednomyslnost členských států evropského bloku. Evropská komise před týdnem představila v pořadí už 18. soubor protiruských sankcí. V něm navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. EU chce novými sankcemi zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Po diplomatické přípravě by mohli o sankcích jednat ministři zahraničí bloku v pondělí 23. června.
Slovensko a Maďarsko se už v pondělí v Lucembursku postavily proti plánu na ukončení dovozu ruského plynu, což je jiný návrh komise, který není přímo součástí nového sankčního balíčku. Většina zemí záměr podpořila, některé ale upozornily na možná právní rizika či finanční sankce plynoucí z porušení podmínek dlouhodobých smluv.
Fico: Sankce jsou ideologické
„Pokud zastavíme dovoz plynu z východu, dojde k nárůstu cen. Toto rozhodnutí sníží konkurenceschopnost Evropské unie. Tento návrh škodí Slovenské republice a dalším zemím v regionu,“ tvrdil Fico.
Podle slovenského premiéra je iniciativa komise ideologická a příslušný návrh souvisí s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovenským domácnostem podle něj kvůli tomu hrozí nárůst cen plynu o 30 až 50 procent. „Domnívám se, že slovenské domácnosti nemají platit víc kvůli Ukrajině,“ řekl Fico.
Součástí plánu unijní exekutivy je devět konkrétních opatření pro koordinované a postupné ukončení dodávek energií z Ruska. Hovoří se v něm například o tom, že Evropská unie navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku. Tato opatření podle komise zajistí, že se už do konce letošního roku zbývající dodávky ruského plynu do EU sníží o jednu třetinu. EK také navrhne zastavení veškerého zbývajícího dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Jednotlivá opatření ohledně zákazu dovozu ruského plynu do EU se budou schvalovat kvalifikovanou většinou. Tímto způsobem tak bude možné přehlasovat Slovensko a rovněž Maďarsko, které v pondělí společně zablokovaly společné prohlášení ministrů EU týkající se energetické bezpečnosti.
