Slovenský expert pro Blesk o vztazích s Českem: Fiala jako Ficův rival a smířlivější Babiš
Polarizovaná společnost, nedůvěra ve vládní kroky, chudoba a místy až bizarní chování politiků - situace, se kterou se nyní potýká Slovensko. Podle osloveného sociologa a vědeckého pracovníka Dominika Želinského je nyní slovenská společnost opravdu polarizační a usmířit už ji nedokáží krátkodobá politická gesta. Okomentoval kroky premiéra Roberta Fica, odkloňování od Evropské unie, ale také to, jak to nyní má Slovensko se vztahem k Česku.
Slovensko se potýká s výraznými změnami v politice a s turbulencemi, které přináší do společnosti premiér Robert Fico a další politici z jeho strany SMER. Ať už se jedná o příklon k Rusku cestou do Moskvy, dohady s ukrajinským prezidentem kvůli plynu či i o diskuze o možnostech vystoupení Slovenska z EU a NATO. A nezapomeňme ani na Igora Matoviče šplhajícího na bránu Úřady vlády, aby zde pro Fica pověsil pleny.
S prací premiéra Fica jsou podle průzkumu agentury NMS pro slovenské Televizní noviny obyvatelé nespokojeni. Jen třetina oslovených totiž uvedla, že s jeho kroky souzní, především šlo o starší obyvatele s nižší vzdělaností. Naopak od 84 % lidí v kategorii 18-24 let zazněla nespokojenost.
„Je vidět určitá nespokojenost. Zároveň je třeba říct, že to není málo voličů. Pokud bychom to přepočítali na oprávněné voliče na Slovensku, tak při těchto procentech by to znamenalo přibližně stejnou podporu, jakou měly koaliční strany ve volbách, tedy by to bylo kolem 1,2 milionu lidí,“ komentoval průzkum politolog z UK v Bratislavě Samuel Spáč.
Blesk si nechal náladu ve slovenské společnosti osvětlil expertem ze Sociologického institutu Slovenské akademie věd. „Lze předpokládat, že zdrojem poklesu podpor je především únava voličů po nadměrné volební mobilizaci v letech 2023 a 2024, nespokojenost s konfliktním stavem slovenské koalice a první náznaky ekonomických dopadů finanční konsolidace, která zvýšila především nepřímé daně,“ vypočítává Dominik Želinský.
Slovenská společnost definicí polarizace
Experti, ale dokonce i prezident Peter Pellegrini, si začínají všímat i rozdělení společnosti. „Všichni jsme se shodli, že momentálně největším problémem je obrovské pnutí ve slovenské společnosti, napětí, nevraživost, velká polarizace a rozdělení společnosti na nesmiřitelné tábory,“ uvedl prezident po novoročním obědě se svými protějšky.
A Želinský pro Blesk přitakává. „Slovenská společnost dnes skutečně splňuje běžné definice polarizace. Jde o společnost, která se nachází ve stavu hlubokého politického konfliktu mezi koaličním a opozičním táborem (to ovšem neznamená, že do těchto táborů patří všichni lidé na Slovensku). Tyto tábory však nelze smířit pouze krátkodobými politickými gesty, protože vycházejí z dlouhodobých vzájemných obav, které eskalovaly především v období pandemie COVID-19 a vlád OĽaNO, a později během války na Ukrajině. Jde o dva vzájemně neslučitelné pohledy na realitu v době, kdy je situace vnímána jako mimořádně vyhrocená a společenské sázky jsou velmi vysoké,“ vysvětluje. A dodává, že se takový konflikt těžko uklidní bez jistého vývoje na geopolitické scéně, především v souvislosti s válkou.
Současné zahraničněpolitické úsilí je podle Zelinskyho potřeba vnímat jako jistý marketing, který je zaměřen na mobilizaci váhající části volící části populace. „Děje se to i s ohledem na rostoucí možnost předčasných voleb, o kterých dnes již otevřeně hovoří i předseda vlády,“ dodává vědecký pracovník.
Fico z EU odejít nechce, je to ale hra s ohněm
V posledních dnech intenzivně roste debata nad výroky některých slovenských politiků, které míří k představě odchodu Slovenska z EU či NATO. Robert Fico se dokonce na facebooku ve videoposelství zastal svého kolegy ze SMER Tibora Gašpara, který v pátek spekuloval nad touto možností. Premiér ale zároveň zdůraznil a znovu zopakoval, že on se k možnosti odejít z uskupení nekloní.
„Robert Fico a současná koalice jsou v otázce vztahu k EU a Západu obecně výrazně kritičtější než v minulosti. Jejich politickým cílem není vystoupení z mezinárodních struktur – to i opakovaně zdůrazňují – ale snaha přitáhnout euroskeptický elektorát,“ uvádí Želinský pro Blesk. Problémem ale podle něj je, že se tím výrazně rozšiřuje segment populace, která pak odchod z EU podporuje. „Je to hra s ohněm,“ dodává.
O možnosti odchodu Slovenska z EU a NATO se hovoří dlouhodobě, většina expertů si ale nemyslí, že by k tomu premiér opravdu chtěl přikročit. „To by jsem nečekal ani od Fica. Vidíme ale, že je pro něho problém držet se linie, která se vypracovala společně v EU a do jisté míry i v NATO. Má problém s některými trendy a politikou, kterou EU a drtivá většina členských státu prosazuje,“ komentoval stávající politickou situaci politolog Grigorij Mesežnikovi z Institutu pro veřejné otázky pro server Pravda. Podle něj se jedná především o otázku války na Ukrajině a podpory státu.
Fiala proti Ficovi. Ale co Babiš...
Jednou ze zemí, se kterou Fico nyní nejspíše nesouzní, je i Česká republika. A je to oboustranné, jak zmínil premiér Petr Fiala (ODS) pro Blesk. „Není to naše politika, nemyslím si, že to něčemu pomáhá nebo prospívá. Slovenský příklad ukazuje, jak je důležité to, co jsme udělali. Zbavit se závislosti na Rusku ve všech směrech, myslím například energeticky, a Robert Fico to ví. Já s tou politikou, kterou on dělá, mám problémy a nepovažuji to za dobré pro Evropu,“ řekl premiér. Nechce ale do politiky Slovensku „nějak mluvit“, ale nemyslí si, že to přispívá společné politice, jakou by EU měla mít.
Fiala nicméně zdůraznil, že i přes mrazivější vztahy se Slovensko s Českem stále dokáží dohodnout. Zelinsky zmiňuje, že by se vztahy mohly normalizovat, pokud dojde k naplnění aktuálních volebních průzkumů, ve kterých drtivě vítězí ANO Andreje Babiše. „ANO je součástí europarlamentní frakce s Orbánovým Fideszem a Kicklovou FPÖ. Lze předpokládat, že vztahy mezi Ficem a Babišem, který i před slovenskými volbami v roce 2023 podpořil strany vládní koalice, by byly o něco méně chladné,“ podotýká pro Blesk expert,.
Ostatně Babiš už se nechal slyšet, že by obnovil společná jednání vlád, která se v minulém roce pozastavila a která přispěla k utlumení vztahů mezi státy, jak připomíná i oslovený expert.
Co se týče společných vztahů, můžou být ovlivněny i tím, jak se v našich státech vyvíjely sympatie k Rusku. Tomu se nevyhlo ani Česko. „Připomeňme například chování Miloše Zemana během jeho prezidentských mandátů,“ konstatoval vědecký pracovník. „Na Slovensku je samozřejmě dlouhodobě o něco vyšší míra sympatií k Rusku než v ČR,“ doplňuje s tím, že se k tomu váže mnoho důvodů a procesů z posledních 30 let.
Problémem pro naše společné vztahy může být i to, že je Slovensko výrazně chudší zemí, než ČR. „S většími regionálními rozdíly a modernizačním dluhem, což lidi činí otevřenějšími ekonomickým argumentům, které stojí v jádru současných aktivit slovenských představitelů směrem k Rusku (zejména v otázce levných ruských energetických zdrojů),“ uzavírá Želinský.
Dost bolo bratříčkování .