Ukrajinci zasáhli Krymský most. Pilíře podminovali tunou výbušnin, využili podvodní drony
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Ruské úřady na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, přímo nereagovaly. Uvedly ale, že silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.
„Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno (místního času, pozn. ČTK) první výbuchy,“ uvedla SBU na sociálních sítích. Ruské úřady oznámily, že provoz na Krymském mostě byl dočasně zastaven.
Později ruské úřady na sociálních sítích uvedly, že silniční provoz na mostě je dočasně pozastaven. Podle agentury RIA Novost úřady také pozastavily plavbu civilních lodí u krymského přístavu Sevastopolu.
Platforma United24 informovala, že Krymský most dnes byl zasažen již podruhé. Napsala o tom ruská média. Podrobnosti incidentu zůstávají nejasné a ruské úřady zatím nevydaly žádná oficiální prohlášení. Za útokem údajně stojí podvodní drony.
Ruská média následně psala o třetím útoku Ukrajinců na Krymský most, ale informaci v tuto chvíli nelze nezávisle ověřit.
Most postavený Ruskem po okupaci Krymského poloostrova v roce 2014 Ukrajina vnímá jako symbol vojenské rozpínavosti svého souseda. Po začátku války v únoru 2022 byl poničen dvěma různými explozemi. Jednu způsobily výbušniny umístěné v nákladním voze, další pak námořní dron.
Most přes Kerčský průliv je důležitou infrastrukturou pro silniční a železniční spojení mezi Ruskem a okupovaným poloostrovem.
Cílem ruského útoku v Černihivské oblasti bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony.
Mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.
Nejvyšší soud odmítl dovolání aktivistky Nely Liskové, jež za nenávistné příspěvky na sociálních sítích dostala podmíněný trest. Soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Lisková by se teoreticky mohla ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.
Okresní soud v Ostravě uložil Liskové osm měsíců vězení s dvouletou zkušební dobou a povinnost zrušit profil na síti X. Lisková podle verdiktu na sociální síť umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátům a jejich místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Loni v prosinci Krajský soud v Ostravě trest potvrdil. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces.
„Předpokládala jsem, že máme ústavu, která mi umožňuje se kriticky vyjadřovat k vládě. Ze strany Pirátů to beru jako mstu,“ uvedla už dříve Lisková. V minulosti byla členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
