Mír na Ukrajině v nedohlednu: Kreml couvá ze schůzky Putina, Trumpa a Zelenského
Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.
Přímé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským požaduje Kyjev. Turecko by považovalo za přínosné, kdyby se jednání zúčastnil i americký prezident Donald Trump a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „V blízké budoucnosti se to jeví málo pravděpodobné,“ řekl o schůzce ve formátu Putin, Trump a Zelenskyj mluvčí Kremlu Peskov.
V pondělí se v Istanbulu uskutečnilo další přímé jednání mezi ruskými a ukrajinskými diplomaty. Ruští představitelé mimo jiné předali ukrajinské delegaci memorandum s požadavky na ukončení války. Dokument například požaduje mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace. Podle prohlášení po schůzce delegace dojednaly další výměnu válečných zajatců.
„Bylo by chybou očekávat okamžité rozhodnutí a pokrok,“ uvedl ohledně jednání s Ukrajinou Peskov. „Otázka urovnání (konfliktu) je mimořádně složitá,“ dodal mluvčí Kremlu. Zopakoval pak obvyklé ruské tvrzení, že je nutné odstranit „hluboké příčiny konfliktu“. Tím Rusko míní například snahu Kyjeva vstoupit do NATO.
Peskov také řekl, že na programu zatím nejsou žádná přímá jednání mezi Putinem a Trumpem. Ruský prezident se tomu však nebrání, pokud rozhovory budou vhodně připravené, řekl Putinův mluvčí.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.
