Rusové zasáhli autobus plný civilistů, kteří se evakuovali: 9 mrtvých včetně celé rodiny
Nejméně devět lidí přišlo dnes ráno o život a sedm dalších utrpělo zranění při útoku ruského dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Podle Moskvy byla terčem úderu v oblasti ukrajinská vojenská technika. Útok, který přišel jen několik hodin po prvním ukrajinsko-ruském jednání za více než tři roky, už odsoudili ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho český protějšek Jan Lipavský.
„Nejde jen o další ostřelování - jde o cynický válečný zločin,“ uvedla ukrajinská policie na telegramu. „Ruská armáda opět zasáhla civilní objekt, aniž by respektovala všechny normy mezinárodního práva a lidskosti,“ dodala. Policie zveřejnila i fotografie téměř zničené tmavě modré osobní dodávky, běžně nazývané maršrutka, s utrženou střechou a vysklenými okny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že po útoku je v nemocnici sedm zraněných s popáleninami, zlomeninami a zraněními způsobenými výbuchem. Mezi zabitými jsou podle něj pouze civilisté a také rodina - otec, matka a dcera. Vyjádřil všem rodinám a blízkým upřímnou soustrast.
Zelenskyj také uvedl, že na Rusko musí být vyvíjen tlak, aby zabíjení zastavilo. „Bez přísnějších sankcí, bez silnějšího nátlaku nebude Rusko usilovat o skutečnou diplomacii,“ napsal. „Očekáváme přísné sankce vůči Rusku ze strany Spojených států, Evropy a všech našich partnerů. Diplomacie musí začít fungovat.“
Moskva se přímo k úderu na minibus nevyjádřila. Ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany pouze napsala, že ruské síly zasáhly pomocí dronů stanoviště ukrajinské vojenské techniky v Sumské oblasti.
Útok se stal u města Bilopillja, které leží zhruba deset kilometrů od ruských hranic. Ve městě byl až do pondělí vyhlášen smutek, píše agentura AP. Podle místních médií byli cestující v minibusu právě evakuováni z Bilopillji a mířili do Sum. Místní úřady se nyní snaží identifikovat oběti, z nichž většina byly starší ženy. Zranění byli převezeni do nemocnice v Sumách, tři osoby jsou podle médií ve vážném stavu.
„Místo toho, aby okamžitě ukončil zabíjení, jak navrhují Spojené státy, Evropa, Ukrajina a další, pokračuje Putin ve válce proti civilistům,“ uvedl Sybiha na síti X s odkazem na ruského prezidenta, přičemž dnešní útok označil za úmyslný a barbarský válečný zločin. „Neměli bychom si dělat iluze. Je třeba zvýšit tlak na Moskvu, abychom učinili přítrž ruskému teroru,“ dodal.
Pár hodin po jednání o míru
Úder přišel jen několik hodin poté, co se v Istanbulu poprvé od března 2022 sešla ruská a ukrajinská delegace k přímému jednání. Vyjednávači se po necelých dvou hodinách dohodli na výměně tisíce válečných zajatců z každé strany, nikoli však na příměří ve válce, rozpoutané v únoru téhož roku ruskou invazí na příkaz Vladimira Putina.
„V Istanbulu ještě ani nestačili uklidit židle po jednáních o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a Kreml zavraždil v Sumské oblasti nejméně devět lidí. Lidí, kteří jeli autobusem, kteří měli rodiny,“ uvedl Lipavský na síti X. „Takhle vážně bere Putin jednání o míru. Kreml nechce mír, Kreml chce válku,“ dodal šéf české diplomacie.
Agentury připomínají, že nejsou schopny nezávisle ověřit zprávy válčících stran. Rusko i Ukrajina popírají, že by se při útocích zaměřovaly na civilisty, ale v konfliktu jich zemřely tisíce, naprostá většina z nich byli Ukrajinci.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
